Jak sbalit kluka

Zhruba před rokem jsem si začla psát s jedním klukem – Pepou, byl neuvěřitelně milý, a jelikož jsem nastupovala na stejnou střední jako chodí on, říkala jsem si, že bude fajn poznat někoho nového, nijak jsem tomu nedávala šance, i když se mi hrozně líbil.

Asi po dvou měsících, co sme si psali, to nabralo větší obrátky: psali jsme si prakticky každý den, ať na FB nebo přes smsky, měla jsem z něho takovou”vrbičku” které jsem mohla říct do detailu všechno. A taky že ano, řešili jsme každodenní problémy, ale i soukromé věci, začínala jsem ho mít ráda, a pak začaly letní prázdniny.

O těch jsem ho moc na FB nepotkávala, a začalo se mi po něm stýskat. Ale poslední týden v srpnu jsem byla ráda, když jsem ho na FB potkala, změnil se, už nebyl tak milý, byl zvláštní, už mi nesliboval růže a bonboniéry, už to nebyl ten pohádkový přítel. Byl to jiný človek.

Teď na zdravce jsem si uvědomila, jak moc ho miluju, jak moc mi chybí naše kazdodenní řešení banalit. Samozřejmě jsem se snažila navázat s nim kontakt, třeba o volné hodině jsme hráli stolní fotbálek, … a po měsíci se začaly objevovat výsledky, začínal pošťuchovat, byl milý, opět laskavý, na nádraží se ke mně postavil a mluvil se mnou, když jsem ho poprosila, zda by mi půjčil své tričko, půjčil mi ho, dodnes ho mám ve skříni, …

Mohla jsem si říct: “Změnil se, s tím nic neudělám.” Ale já jsem se snažila a dosáhla jsem toho, že se zase vrátil do normálu. Ale už mezi námi asi nikdy nic nebude, beru to na vědomí, ale nechce se mi tomu věřit. Potkávat ho ještě 2 a půl roku na škole mi nepřipadá jako ta správná odvykačka, asi ještě dlouho potrvá, než na něj zapomenu.

Ale nikdy toho nebudu litovat. Takže holky, snažte se

Lůů (Lucie)

Pošli článek kámoškám na Facebook

Máš taky nějaký tip jak na kluky? Zažilas něco, co stojí za to říct ostatním?
Napiš a my tvůj článek zveřejníme!

---

---

Článek je publikován v rubrice Příběhy. Můžeš sledovat komentáři ke článku přes RSS 2.0. Okomentuj článek.